Tento článek pojednává panelovém bytovém domu na sídlišti Polabiny. Komplexní technický rozbor je doplněn o historické informace, fotografie, půdorysy a zajímavosti. Některé informace ještě nejsou vybádané (jsou v článku označené otazníkem) a tak je prosím berte s rezervou. Budeme každopádně rádi za doplnění jakékoliv nepřesnosti/chybějící informace.
Tento článek může být prospěšný jak pro obyvatele domu, tak pro širokou veřejnost.
Základní informace:
Konstrukční soustava: HK-69
Sekce: loggiová (koncová, řadová, dilatační) – atypické provedení
Počet sekcí: 10
Dilatační celky: 4
Projekt: září 1970
Projektové označení: blok 312
Realizace: srpen 1971 – září 1972
Počet N.P.: 7
Výtahy: Transporta BOV250 – kabina laminátová
Bytová jádra: B3-MV/AA, B3-MV/BC
Rejstřík – kliknutím na záložku se přesměrujete na rozbor
První zmínky o bloku 312 pochází z února 1967. Mělo se jednat o panelový dům HK-65 o 7 nadzemních podlažích (z toho 1 technické přízemí), 10 sekcích a se 132 bytovými jednotkami. V zastavovací situaci z dubna 1969 došlo k té změně, že narostl počet bytů na 180 a hloubka objektu se změnila z 11.43m na 12.3m. Ta se změnila zpět na 11.43m až s následnou projektovou dokumentací. Změnilo se i přilehlé okolí domu, primárně vnitroblok, vesměs do podoby, která se realizovala.
Jak měl být vyřešen průchod z domu do výměníku a následně do Ležáků, to netuším. Každopádně v budoucnu bych rád udělal vizualizaci toho, jak měl prostor vypadat a to včetně atypických sekcí domů.
Projektová dokumentace byla vypracována v pardubické pobočce Stavoprojektu Hradec Králové v září 1970 v ateliéru Ing. arch. Františka Příborského.
Výstavba bytového domu začala v srpnu 1971 a to výkopem pro základovou desku. Montáž panelů začala ke konci roku 1971 a skončila v červnu 1972. Následovaly veškeré další práce na celém objektu, ať už elektroinstalace, montáž výtahů, položení podlah, úprava fasády, osazení oken a tak dále. Byty se začaly předávat v říjnu 1972, údajně každý dilatační celek zvlášť, tuto informaci ale nemám potvrzenou z více zdrojů.
Snad každý panelák si prochází v době své existence nějakým vývojem. I zde došlo ke mnoha změnám, které ať už lépe či hůře, pozměnily budoucí tvář domu. Co se kdy změnilo, opravilo a předělalo, je vypsáno pod obrázky, které zachycují panelák do roku 2004.
1972 – kolaudace
2000 – nový asfaltový povrch střechy
2004 – nové hlavní vchody, výměna oken na severní straně
2006 – zateplení pláště, výměna oken na jižní straně
2015 – výměna střešních odvětrávání a motorů
2016-2017 – výměna výtahů
2019 – rekonstrukce elektroinstalace
Blok 312 je panelový dům z konstrukční soustavy HK-69, která vychází ze soustavy HK-65. Jde o téměř identické stavební konstrukce, rozdílem je především vylepšená únosnost panelů. Celý panelák je rozdělen na 4 dilatační celky a na 10 sekcí, které jsou v projektu označené římskými číslicemi I – X. Sekce I a X jsou koncové, sekce II až IX jsou řadové. Každá sekce je složena ze tří modulů, kde každý modul má osový rozpon 6,25m. Vnitřní rozměr mezi nosnými stěnami je rovných 6m. Objekt má celkem 8 podlaží, z toho jedno podzemní technické podlaží a 7 nadzemních. Od 2. do 7. nadzemního podlaží jsou na patře 3 byty, v přízemí jsou byty 2.
Nosné železobetonové stěny jsou dutinové, tloušťky 250mm a výšky 257cm. Vylehčovací dutiny mají průměr 160mm. Nosný systém je příčný s podélně vyztužovací nosnou stěnou. Nenosné příčky jsou z CDK cihel o tloušťce 60mm.
Stropní panely jsou dutinové, dlouhé 6190mm a široké 1200mm. Prostor mezi panely je zalit betonovou zálivkou, díky čemuž strop “zmonolitní”, tudíž se strop chová jako jeden díl.
Obvodové parapetní panely jsou tepelně-izolační s vrstvou plynosilikátu. Panely mají na tloušťku 240mm, plynosilikátová izolace je silná 175mm. V každém panelu je uprostřed tzv. průvětrník, což je mřížka, kterou se dodával vzduch do kuchyňské spíže. Vnější povrch panelů je z kamenné drti. U balkónů na průčelí je kvůli dozděnému odskoku kousek panelu vybedněný/dozděný, aby byly všechny stěny v jedné rovině.
Meziokenní izolační vložky mají tloušťku 150mm, jsou tepelně-izolační s 50mm vrstvou polystyrenu.
Veškerá architektura je skrytá pod zateplením, dodrženo nebylo ani pásové členění fasády.
Štíty
Štíty jsou panelové, silné 150mm s vrstvou plynosilikátu. Šířky štítových panelů byly 2200 a 3000mm.
Předsazené balkóny
Řešení předsazených balkónů nad vchody je atypické řešení. Balkónové desky jsou nasazené na ocelových konzolách, jejichž krycí vrstva byla v minulosti vlivem povětrnostních podmínek narušena. V budoucnu dodám fotografie narušení. Balkón je rozdělen v polovině děličem, každá polovina náleží jednomu bytu 3+1 na patře.
Lodžie pokrývají celou jižní stranu. Vnitřní rozměry jsou 6000x1200mm. Lodžie mají dvě varianty, se dveřmi vpravo nebo vlevo. Byt 3+1 za výtahem a garsoniéra mají dveře v pravé části lodžie, byt 3+1 před výtahem naopak vlevo. Lodžie byly původně dvojbarevné, stěny byly natřeny bílou omítkou a meziokenní panel červeně. Podlaha neměla krytinu, šlo o natřený uhlazený beton. Původní zábradlí bylo nižší, černé barvy. Na jedné straně bylo drátosklo, na druhé straně šprušle.
Hlavní vstupy do objektu jsou ze severní strany. Každá sekce má své předsazené kryté schodiště se vstupním portálem. Z jižní strany jsou 4 vstupy, každý do jednoho samostatného dilatačního celku.
Hlavní vstup
Konstrukčně je vstup z panelů. Bočnice jsou z typových stěnových panelů A01 o tloušťce 250mm, natřené omítkou a při zemi obložené kabřincem. Strop je řešen pomocí dvou stropních panelů L1. Vstupní portál byl navržen z ocelové stěny, která je rozdělena do 4 částí. V levé části jsou vstupní dveře, zbylé části jsou skleněné výplně. Ke schodišti zatím technické specifikace nemám. Vyzdívka mezi schodištěm a interiérem je cihlová o tloušťce 375mm. Během rekonstrukce v roce 2004 byly z venkovní strany zazděny luxfery, díky kterým prosvítalo denní světlo k požárním hydrantům v suterénu. Luxfery se zde ovšem nachází dodnes a lze je najít právě v suterénu, světlo jimi ale již neprochází. Na stěně u vstupních dveří se nachází zvonky, již třetí typ od vzniku domu. Původní zvonky byly v kovovém rámu a jejich rozložení odpovídalo rozložení bytů. Nad zvonky se také nacházela plechová cedulka s číslem popisným. Vchody 359 a 360 (nebo sekce V a VI) na sobě měly držáky na vlajky. Každý vchod má ze západní strany elektroskříň.
Zadní vstup
Zadní vstupy se nachází na jižní straně domu. Každý dilatační celek má právě jeden vstup. Konstrukce schodiště ke vstupu mi není známá. V okolí dveří proběhlo vyzdění z cihel o tloušťce 375mm. Pod schodištěm naproti dveřím je odtokový kanálek, do kterého se slévá dešťová voda. Vedle schodiště se nachází betonová zídka, která je obložená keramickými obklady, stejně jako prostor kolem dokola. Původně byla obložena kabřincem. Panely na jižní straně byly čisté, bez štěrku, natřené bílou omítkou.
Blok 312 má celkem 200 bytových jednotek. Byly zde stavěny dva typy bytů – 140 bytů 3+1 a 60 garsoniér. Všechny byty by měly být stejné (není mi známa nějaká úprava na zakázku během stavby domu).
Garsoniéra
Garsoniéra s užitkovou plochou 34,28m2. Ta se nachází od 2. do 7. nadzemního podlaží a to vždy v prostředním modulu sekce.
Místnosti: Garsoniéra je složená z jedné obytné místnosti, kuchyňského koutu a bytového jádra.
3+1
Dalším typem je byt 3+1. Jeho užitková plocha je 66,77m2 a nachází se ve všech nadzemních podlažích, vždy v krajních modulech.
Místnosti: Byt 3+1 je složen ze tří obytných místností, vstupní haly, kuchyně a bytového jádra. Na půdorysu je byt pravý. Levý byt je identický, pouze stranově převrácený.
Všechna bytová jádra v bloku 312 jsou typu B-3, které se ale ještě kvůli rozměrům dělí do dvou skupin:
Jádra v 3+1
Bytová jádra v bytech 3+1 jsou označovaná B3-MV/AA.
Jádro se skládá ze dvou místností – WC a koupelny. WC obsahuje záchod a instalační šachtu, koupelna zase vanu s otočným umývadlem.
Rozměry jádra: 250x165cm
Materiál: Umakart
Jádra v garsoniéře
Garsoniéry mají bytová jádra B3-MV/BC.
Jádro je složeno pouze z jedné místnosti, ve které se nachází malá vana s otočným umyvadlem a záchod. Za záchodem je instalační šachta.
Rozměry jádra: 217x165cm
Materiál: Umakart
Rozložení přízemního podlaží má každá sekce stejné. Nachází se v něm 2 krajní byty 3+1, kočárkárna a dnes již nevyužívané poštovní schránky.
Nadzemní podlaží jsou s výjimkou druhého a sedmého podlaží identická.
Rozdíly:
2. N.P. – Nemá předsazenou balkónovou desku, protože na jejím místě je strop hlavního vchodu.
7. N.P. – Nemá schodiště na střechu. Výtahová šachta má v tomto poschodí ventilační otvory. Jedna sekce v dilatačním celku zde má otvor na střechu.
Každé nadzemní patro má také jinou velikost elektroskříní.
Pod celým blokem je jedno podzemní technické podlaží, které je vzájemně propojené jednou dlouhou centrální chodbou. Technické podlaží má celkem tři různé varianty, které jsou logicky rozmístěny po celém bloku. Uspořádání jsem zakreslil do tohoto obrázku, který odpovídá následujícím půdorysům.
Pro každý dilatační celek byly k dispozici prádelny, sušárny, kolárny, žehlírny a různé úklidové komory. Každému bytu náleží jedna sklepní kóje, která navíc musí být ve stejné sekci jako daný byt. Pod venkovním schodištěm (hned vedle vnitřního schodiště) je ještě jeden sklep. V suterénu také byly strojovny výtahů. Po rekonstrukci je část nových výtahů bubnových, některé strojovny tak plní nadále svůj účel, ovšem většina výtahů má již malý stroj v horní části šachty a z bývalých strojoven se stávají komory.
Původní výtahy instalované v tomto bloku byly bubnové výtahy Transporta BOV250/0.5 se strojovnami v technickém podlaží.
Výtahové kabiny z laminátové skořepiny, u kterých je typickým poznávacím znakem zaoblení všech rohů a stropu kabiny, smontování ze dvou protikusů (proto ta spára uprostřed) a také ovládání na zadní stěně kabiny. Šachetní dveře byly dřevěné o rozměrech 70x210cm s úzkým průhledovým okénkem a černým bakelitovým kolečkem, které sloužilo jako klika.
Lana z výtahového stroje byly vedeny přes převáděcí kladky v horní části šachty na boky výtahové klece. Výtahy zde sloužily od roku 1972 a ve své původní podobě jezdily až do let 2016 a 2017. Nahradily je modernější trakční lanové bezpřevodové výtahy TOV400/1.0.
Výtahová šachta je sestavená ze 140mm silných panelů HK a vnitřní kovové konstrukce jsou použity ze soustavy T08B.
Po kolaudaci se začalo postupně pracovat na přilehlém okolí celého bloku. Hned po výstavbě celého bloku byly vystavěny chodníky u silnice, v první polovině roku 1973 i ze zadní strany. V tu dobu zde začalo být také budováno dětské hřiště, které rozlohou patřilo k těm největším na sídlišti. Lampy se zde rozsvítily také v roce 1973. V druhé polovině téhož roku zde v rámci realizace sadových úprav vyrostly sušáky na prádlo, klepadla na koberce a byly zde vysázeny stromky, ze kterých jsou dnes krásné vzrostlé stromy, které již převyšují výšku stavby.
Jak jsem již zmínil, dětské hřiště bylo budováno již v první polovině roku 1973, aby si děti z bloků 307 a 312 měly kde hrát. Původní hřiště bylo situováno na stejném místě jako je dnes. Jeho půdorys byl nepravidelný čtyřúhelník. Na západní straně hřiště se nacházely tři prolézačky – zeměkoule, houpačky a typická prolézačka s kovovými příčkami, která půdorysně vypadá jako písmeno H. Ta byla z neznámého důvodu na konci 90. let odstraněna. Na východní straně se nacházely dvoje pískoviště, jejich poloha se zachovala a dnešní pískoviště je na stejném místě. Jižně od pískovišť byla malá zelená plocha, ve které rostly stromy.
Východně od dětského hřiště se nachází hřiště pro míčové hry. To bylo zrekonstruováno a na stejném místě se nachází dodnes.
Sušáky na prádlo byly na obou koncích bloku. Sušáky na západní části bloku byly vedle přístupového chodníku na hřiště, na úrovni vchodu č.p. 363. Celkem zde byly 2 řady po 4 sušácích. Pod sušáky byly chodníčky z betonových dlaždic. Odstraněny byly v říjnu 2004 při rekonstrukci vnitrobloku.
Sušáky na východní části bloku byly společné pro bloky 312 a 313. Nacházely se v prostoru za kontejnerovou ohrádkou, právě mezi dvěma Lidickými. I z toho důvodu zde sušáků bylo mnohem více, konkrétně šlo o 3 řady po 5 sušácích, tedy celkem 15 sušáků. I tady byly pod sušáky chodníčky z betonových dlaždic. Odstraněny byly v říjnu 2004.
S klepadly na koberce je to těžší. Jejich umístění je známo, jedno bylo uprostřed mezi zadními vchody 363 a 361, hned vedle chodníku na straně směrem ke hřišti, druhé bylo mezi vchody 357 a 358, opět na jižní straně chodníku. Jenže tato černě natřená klepadla se odstranila v první polovině 80. let, údajně z toho důvodu, že byla rezavá a nebezpečná pro děti, které si na nich hrály. Proč jinde klepadla zůstala a zde se odřezala? Bližší informace se snažím zjistit, stejně jako získat fotky, kde jsou klepadla vidět.
Silnice v Lidické byla postavena už v roce 1970. Do dřevěné formy se vylil beton, který se vibroval a uhladil. Po vytvrdnutí se přešlo na další “panel”, poté se spáry zaplnily trvale pružným tmelem. Celá silnice byla následně obložena obrubníky, po výstavbě v roce 1972 se podél silnice postavily chodníky. Podél chodníků u paneláku kdysi byly údajně záhony růží. Vzrostly zde stromy, které zde až na pár pokácených stojí dodnes.
Co si budeme, parkoviště dříve bohatě stačila, neboť aut bylo velmi málo. To se změnilo převážně až po roce 1989, ale hlavně po roce 2000, kdy začal počet aut na sídlišti drasticky narůstat. V roce 2004 proto proběhla rekonstrukce silnice a chodníků. Chodník u školky, který lemoval zelený pás trávy a lampy, byl zrušen a místo něj jsou příčná parkovací stání. Chodník u domu byl zúžen a posunut blíže k paneláku, čímž vznikl prostor pro podélná parkovací stání. I tak už je to dnes ale málo a často je problém zde zaparkovat.
Snímky pochází z března 2003 a ukazují nedostatek parkovacích míst.
zdroj: MO Pce II
Ohrádky na popelnice byly v Lidické dvě, obě dvě jsou po kompletní rekonstrukci stále na svém místě. První ohrádka je u výměníku, druhá mezi Lidickými. Původní ohrádky byly betonové, obložené kabřincem. Protože byly ohrádky malé (vešly se tam pouze 2 až 3 popelnice, zbytek stál na chodníku), v roce 2004 se při rekonstrukci ulice postavily nové. Ani ty nevyhovovaly a tak se v roce 2020 ještě rozšířily. Prostor byl tak malý, že v 70. letech byly popelnice rozházené i na parkovišti u školního plotu.
Ani druhá ohrádka mezi dvěma Lidickými nebyla prostorná (pouze na 4 popelnice) a tak v roce 2016 došlo k její rekonstrukci, resp. zbourání a postavení nové ohrádky. Ta stojí dodnes.
Na 3D modelu celého paneláku včetně blízkého okolí se intenzivně pracuje. Model bude zachycovat objekt tak, jako vypadal v roce 1975 a to včetně interiéru. Později bude možnost si jej přímo tady na webu prohlédnout, jak z počítače, tak z mobilu. Než bude model dokončen, můžete si prohlédnout některé rendery.
Zdroje:
Městský obvod Pardubice II
SVJ Lidická 355-364
Facebook – Trojčáci
SOA Hradec Králové
LMS – ČúZK
USGS EarthExplorer
Vlastní fotodokumentace
Budeme rádi, když se nám ozvete. Většinu výzkumu děláme “na vlastní pěst”, takže jsme velmi omezení, co se zdrojů a materiálů týče.
To se týká i projektových dokumentací pro tvorbu 3D modelů a pro rozbory soustav.