Panelová mládež

HISTORIE

Palackého sever

Zdroj fotografie: SOkA Hradec Králové, fond Pozemní stavby Pardubice

Historie sídliště Palackého sever jako takového začíná v roce 1970, ovšem historie této lokality sahá daleko do minulosti. Prostor dnešního sídliště je polabina, tedy plochá louka podél toku Labe. Tato polabina se nazývala Pod Ptákem. Svůj název získala podle tradičních slavností, které se zde konaly. Jednalo se o střelbu z kuše na dřevěného ptáka [1]. Za zmínku také stojí, že je tato Polabina domovem pro velkou populaci vran. 

Po 2. sv. válce začala vznikat myšlenka tento prostor přestavět pro nový účel hodný moderního centra města. V lokalitě působily (až do nedávna) mnohé významné podniky, například pivovar nebo TMS n. p. (Prokopka), které nové myšlence stály v cestě [2]. V prostoru dnešní zástavby v ulicích Palackého a K Polabinám se také nacházela původní zástavba, mnohdy poškozená a na pokraji životnosti, proto bylo rozhodnuto mnohé tyto budovy asanovat. Byly ponechány dva domy v ulici Palackého, jelikož byly v dobrém stavu.

A tím se dostáváme do roku 1968, kdy se tato lokalita začíná pomalu měnit na tu, kterou známe dnes. 

1968 – 1969

Výstavba MŠ+J K Polabinám

Prvním moderním objektem, který byl na území tohoto sídliště postaven, je mateřská škola K Polabinám 626. Byla postavena ještě před zpracováním studií a projektu sídliště, avšak byla do něj později zakomponována. Důvodem pro výstavbu byla demolice původní školky v Palackého ulici v místech, kde se dnes nachází budova bývalé spořitelny, dnes SIMIX. Tato sloužila tedy jako náhrada.

Jedná se o typovou školku s jeslemi s kapacitou 120+35 dětí z typizovaného montovaného skeletu MS66. Školky stejného typu a podobné dispozice najdeme po celých Pardubicích, nejblíže v Polabinách III a IV. Tato patří mezi vůbec první realizované, jelikož jak již název typizace napovídá, je to technologie vyvinutá v roce 1966. Ke školce zatím nemáme žádné podklady, proto nevíme, jak dlouho probíhala její výstavba.

Školka byla otevřena 3.10.1969.

Pohled z křižovatky K Polabinám - Palackého, na fotce je ještě původní zástavba před asanací, zdroj: SOkA Pardubice, sbírka fotografií

1970 – 1972

PÚP a projektový úkol 1. etapy

V roce 1970 byl zpracován projekt územní přípravy (PÚP) prostoru tehdy označovaného jako Veselka – Nádraží. Můžete si všimnout, že ačkoliv mapové pole rámcově připomíná sídliště, jak jej známe dnes, realizovaný prostor vypadá ve skutečnosti jinak než ve studii.

Realizace se dočkala pouze 1. etapa sídliště, tedy ta, která je ve studii vyznačena černou přerušovanou čarou. Druhá etapa měla být dle této studie realizována v místech tehdy ještě stojící a fungující TMS, která kvůli tomuto projektu začala stavět nový areál v Černé za Bory. Součástí měly být další byty, vybavenost a 27třídní základní škola. Také měl být zastavěn prostor náměstí Budovatelů, dnes Masarykova. Myšlenka zastavění celého prostoru Veselka – Nádraží byla hlavní motivací pro výstavbu sídliště a vzhledem k tomu, že se v KBV první stavěly vždy byty a základní vybavenost, dostalo sídliště přednost.

Vzhledem k posunutí 2. etapy na neurčito kvůli závislosti na přesunu TMS do Černé za Bory byl projekt 1. etapy upraven. Zachováno zůstalo rozdělení první etapy na dvě stavby, tedy podetapy, což je ve studii vidět a toto bylo dodrženo.

V roce 1972 vyšel v souladu s tímto PÚP projektový úkol první etapy sídliště, který pak během realizace podlehl stejným změnám. Druhá stavba první etapy je zde popsána pouze obecně, jelikož tou dobou ještě nebyly provedeny geologické sondy. Právě druhá stavba prošla během následujících let největšími projekčními změnami.

Studie projektu územní přípravy nového centra města; zdroj: SOkA Pardubice, fond MěstNV Pardubcie (1954–1990) kt. 444 inv. č. 1712

1974

Začíná se stavět sídliště

Rokem 1974 začíná realizace sídliště Palackého sever. Původní zástavba se asanuje a začínají se kopat základy pro blok 1a (Palackého 1929–1932). Ten jako jediný obytný dům sídliště dodrží svoji podobu podle projektového úkolu. V tuto dobu tým Stavoprojektu Pardubice pod vedením ing. arch. Příborského projektuje bloky 1 a 2, u nichž dojde ke konstrukčním změnám obchodního parteru. 

V tuto dobu se také začíná stavět výměník POS E ve dvoře budoucích bloků 1 a 2 při východní bráně TMS. Ten pak bude tuto část sídliště spolu s již stojící školkou zásobovat teplem.

V přiložených fotkách je vidět původní podoba ulice K Polabinám. Většina domů ustoupila výstavbě bloků 1 a 2. Nárožní dům byl asanován jako poslední, pravděpodobně v roce 1975, když se u bloku 2 začala dělat spojovací terasa s č.p. 292.

Zdroj: SOkA Pardubice, fond MěstNV Pardubice, sbírka fotografií

Mapa realizovaných objektů sídliště s rozdělením na jednotlivé stavby a projekční značky bloků
Původní orientační harmonogram výstavby 1. stavby, tj. bloky 1a až 5. Opravdu byl jen orientační, skutečná výstavba se u mnoha objektů protáhla. Zdroj: SOkA Pardubice, fond MěstNV Pardubice, kt. 444, inv. č. 1712

1975

Výstavba bloků 1a, 1 a 2

Je tu další rok a další dům. Kdyby jen jeden, další tři! Stavba začíná nabírat na obrátkách, jelikož se tzv. stavební proud začíná přesouvat z Polabin 4, které jsou tou dobou ve fázi dokončování, právě na Palackého sever. Blok 1a roste do výšky, bloky 1 a 2 se začínají, stejně tak blok 3 (Závodu míru 1822), který už má spolu s bloky 4 a 5 dokončený projekt. Sídliště začíná přitahovat pozornost médií – odteď už to bude sypat.

Blok 1a ve fázi blokování (usazování panelů) - konec roku 1975. Zdroj: Klíč ke sbírkám
To samé, ale zezadu. Obyvatelé Štefánikovy ulice už nemají výhled na čerstvě otevřený Prior. Zdroj: Klíč ke sbírkám

V březnu je dokončen úvodní projekt 2. stavby, aby byl o pár měsíců později pro bloky 6–10 předělán. A zde si můžeme rýpnout, může za to Hradec! Celá 2. stavba byla totiž zamýšlena v nově přejatém typu, a to VčKMV T06B–U. Kvůli problémům se zahájením výroby nových prvků se rozhodlo, že se tyto domy nakonec postaví, stejně jako všechny předchozí bloky, v technologii HK69, která už ale byla na pokraji svých sil a při stavbě vyžadovala více práce. O tom se ale dozvíte v rozborech dotčených domů (Závodu míru 1835–1858) a v celkovém rozboru soustavy HK, který pro vás připravujeme po výstavě v Hradci Králové, která proběhne ke konci roku 2026.

Úvodní projekt 2. stavby ve své původní podobě, tj. všechny domy typu T06B. Zdroj: [2]

1976

Výstavba v plném proudu

Rok 1976 je v Pardubicích ve znamení proudové výstavby. V Polabinách III se dokončuje nejvyšší obytná budova východních Čech a zbytek proudových čet přechází na Palackého sever z dokončených Polabin IV. Na začátku roku stavbaři mrznou a lijí do betonu líh, aby jim nezamrzl, a pracují přesčasy, aby stihli termín. Soustava HK je výrobně na pokraji sil, panely jsou nepřesně odlité, musí se přisekávat, ale pár krásných atypických domů ještě zvládne. Blokování je v plném proudu, domy rostou jako houby po dešti. Jak se píše v dobovém článku z 1. stavby, práce je tak rychlá, že než si člověk v Prioru vyzkouší zimní kabát, stavbaři usadí stěnu [3].

Blok 1 se již blokuje (ano, zní to zvláštně, ale je to tak :D), bloku 2 se chystá bednění na odlití přízemí. Zdroj: Klíč ke sbírkám
Blok 3 se pomalu dokončuje a bloky 4 a 5 jsou ve výstavbě. Chystá se druhá stavba. Zdroj: soukromá sbírka (paní K.)
Blok 1a je již předaný, fasáda z fialové mozaiky září do všech směrů. Blok 1 jej dohání, ale musí si počkat do Vánoc. Č.p. 292 už má nový štít s motivem z mozaiky. Zdroj: SOkA Hradec Králové, fond Pozemní stavby HK

Zároveň se začínají zakládat první domy druhé stavby, stavba se čím dál více přibližuje k řece. Nábřeží Závodu míru pomalu začíná růst do dnešní podoby. Stavbaři i první obyvatelé bloku 3 mají v místech dnešního BMX k dispozici provizorní obchody v buňkách. O školku není nouze, ta už přece dávno stojí 🙂

Blokování bloku 10 (č. p. 1858), posledního HK na Palackého sever. Zdroj: soukromý archiv (paní K.)
Dočasná vybavenost v místech dnešní BMX dráhy. Pan doktor Šebek na ni vzpomíná jako na hospůdku pro 2 hosty. Zdroj foto: Klíč ke sbírkám

1977 – 1978

Nové technologie v Pardubicích

Bloky 5 až 10 se dokončují a předávají a začínají se stavět objekty nových technologií. V bytové sféře to je malorozponová soustava T06B v upravené východočeské variantě (VčKMV T06B–U). Na Závodu míru se jedná o bloky 11 – 15, tedy č.p. 1883 – 1888. Jedná se o katalogové sekce VdII od královéhradeckého statika Jana Špůra, což je v pardubické panelové výstavbě také novinka, typ HK totiž neměl katalog sekcí. 

12.8.1977 - bloky 8 a 9 se dokončují, blok 10 je v hrubé stavbě, blok 11 začíná růst a z bloku 12 je foceno. Zdroj: SOkA Hradec Králové, fond Pozemní stavby Pardubice
Četa blokařů stavebního proudu Dukla, která poskládala všechny domy na Palackého sever. Společná fotka u štítových panelů připravených na montáž. Zdroj: SOkA Hradec Králové, fond Pozemní stavby Pardubice

Změna technologie se týká i občanské vybavenosti. Zde přichází nový montovaný skelet MS71, ze kterého v příštích dvou letech vyroste ZŠ, prodejna Pramen (dnes restaurace Na Poseidonu), přilehlé pergoly a zdravotní středisko [4]. MS66 se ještě nezahazuje, bude použit ještě jednou, naposledy, u MŠ.

Blokování ZŠ. Zde jsou použity i keramické fasádní panely, které po dokončení zůstanou tzv. přiznané (zaspárují se černým tmelem a neschovají se například pod brizolitovou omítku). Zdroj: SOkA Hradec Králové, fond Pozemní stavby Pardubice
Stavba samoobsluhy Pramen (podzim 1978). Zdroj: Klíč ke sbírkám
Stavba zdravotního střediska a podloubí (podzim 1978). Vše nový skelet MS71. Zdroj: Klíč ke sbírkám

1979 – 1980

Dokončování občanské vybavenosti

Předávají se poslední bytové domy a stavební proud Dukla se přesouvá na Karlovinu. Stavební práce probíhají na ZŠ a vybavenosti v centru sídliště. Od roku 1977 byly k dispozici nové obchody v ulici Palackého, 1978 i v ulici K Polabinám, kde se otevřela prodejna potravin. Prodejna Pramen na sebe nedá dlouho čekat, slavnostní otevření proběhne 13. března 1979. Základní škola s 27 třídami se dětem rovněž otevře pro školní rok 1979/1980. V listopadu bude odhalena plastika Mír od sochaře Štěpána Kotrby [5]. Plastika Slunce a druhá, již neexistující v nástupním vestibulu, byly pravděpodobně usazeny během výstavby školy.

Zednické práce na ZŠZM, v tomto prostoru brzy bude cvičná kuchyň pro žáky (kolorováno). Zdroj: SOkA Hradec Králové, fond Pozemní stavby Pardubice
Slavnostní otevírání školy 3. září 1979 (kolorováno). Zdroj: SOkA Hradec Králové, fond Pozemní stavby Pardubice
Slavnostní otevření prodejny Pramen 13. března 1979. Na podloubí a zdravotním středisku se ještě dokončují práce. Zdroj: SOkA Hradec Králové, fond Pozemní stavby Pardubice
Zeměměřičské práce pro výstavbu komunikací (kolorováno). Zdroj: SOkA Hradec Králové, fond Pozemní stavby Pardubice

STUDIE PALACKÉHO SEVER 1980

Projekt hodný hlavního města

Tato studie si zaslouží vlastní odstavec, protože je opravdu masivní. Jak jsme již na začátku psali, Pardubice myšlenku zastavět prostor Veselka – Nádraží nikdy neopustily. To je mimo jiné vidět i na dnešních plánech.

V roce 1980 však vznikla studie, která tento prostor řeší kompletně a v konkrétní podobě. Mělo přibýt 24 nových objektů, od nesčetných parkovacích ploch a garáží, přes třetí školku (zrcadlově duplikovanou do prostoru dnešních Bytů Prokopka), 850 dalších bytů, 13ti podlažní polikliniku pro 250 tisíc lidí, kulturní a obchodní domy až po mimoúrovňové komunikace přes třetinu sídliště. Za studií stojí architekti Vosmek, Rozehnal a Linhart.

Rozebírat každý objekt do detailu by dalo na vlastní článek, proto zde vypíšeme souhrn uvažovaných objektů:

  • 8 bytových domů s celkem 850 byty
  • Objekt malobytů (hotel Labe)
  • Telekomunikační věž
  • 4 parkovací garáže
  • Prodejna potravin
  • Domy kultury, služeb, obchodní domy
  • Přístav s prodejním pavilonem
  • Hudební centrum s koncertní halou a restaurací
  • Poliklinika se spádovým dosahem 250 000 lidí
  • Pošta
  • Autobusové nádraží v místech současného nového AN
  • Nový lihovar
  • Autobazar a pojišťovna
  • Terminál MHD na náměstí Budovatelů (Masarykově)
  • Pětiproudá ulice Palackého a osmiproudé náměstí Budovatelů (Masarykovo)

Ačkoliv se v našich rozborech snažíme být maximálně apolitičtí, bylo by velice zajímavé vidět tento prostor realizovaný tak, jak je v této studii. Bylo by to sídliště s vybavením služeb a infrastruktury hodné krajského města. Řečeno s nadsázkou, takový východočeský Vatikán, město ve městě. Některé objekty se realizace dočkaly, a to konkrétně malobyty (hotel Labe), pošta, ústředna, autobusové nádraží a poliklinika (v jiném místě a menší).

Níže si můžete prohlédnout skici perspektiv této studie. Zdroj je, stejně jako u hlavní studie a průvodní zprávy, ze které jsme čerpali, SOkA Pardubice, fond MěstNV Pardubice 1954–1990, fa. 74, ukl. j. 1069.

Pohled od dnešního Magnumu
Pohled od hotelu Labe směrem do TMS
Pohled z ulice K Polabinám (vlevo blok 2) směrem k řece

1981 – 1982

Zakončení 1. etapy

Sídliště se dokončuje a mediální pozornost se přesouvá na Karlovinu a Dubinu. Začíná výstavba malobytů z výše zmíněné studie, které se na poslední chvíli promění v interhotel Labe, pošty a TKV s ústřednou. Za pár let přibude i poliklinika. 

13. března 1981, tedy přesně dva roky po otevření prodejny Pramen, je sídliště postiženo povodní. Zatopený je břeh i sklepy domů [6]. Dle výpovědi pamětníka údajně plavala auta po ulici. Na domech č.p. 1884 a 1888 je dodnes na panelech v přízemí vidět souvislá ryska.

Na Závodu míru se 30. srpna 1982 slavnostně otevírá druhá školka [7]. Zde končí svou historii skelet MS66, který už ve východních Čechách nikdy nebude použit.

Stavbaři z Pozemních staveb Pardubice na této fotce ukončují práce na Závodu míru. Zdroj: SOkA Hradec Králové, fond Pozemní stavby Pardubice

1983 – 1992

Mezidobí

V tuto dobu se nic moc neděje. Sídliště je hotové, dva roky je klid. Ten na chvíli přeruší 28. května 1984 exploze skladu střelného prachu v Semtíně [8]. Podle fotografií, které máme z roku 1984 ve sbírce, není na sídlišti patrno žádné majetkové poškození. 

V okolí sídliště se mimo jeho investiční rámec staví hotel Labe, poliklinika, TKV s ústřednou a malý výměník tepla za blokem 1a. Ten je mimochodem již z nejnovější skeletové technologie používané ve východních Čechách, a to unifikovaného skeletu S1.2/83. Autobusové nádraží se staví v místě, kde má podle studie stát zalomený bytový dům, takže se tato metropolitní myšlenka začíná pomalu přetvářet. Stejně tak se stále ještě nikam nechystá TMS, ačkoliv její nový areál v Černé za Bory již stojí.

V druhé polovině 80. let vzniká pravděpodobně svépomocí BMX dráha na kopci za západním okraji sídliště. Tento kopec je s největší pravděpodobností navršený ze zeminy, která byla vyzvednuta při kopání základů domů [9].

Krátce po revoluci je ukončeno financování komplexní bytové výstavby a rozdělané investice přebírá město, které ale nemá dostatek peněz. To je vidět na stavbě Polabin 5, které nejsou realizovány v celém rozsahu a jeden dům dokonce zůstává několik let nedokončený. Sen o propojeném Palackého sever jakožto unifikovaného soběstačného sídliště tedy končí.

1993 – 2001

Přichází developeři

První změnu na sídlišti pozitivně přivítají všichni příznivci alkoholu. Původní jímací studna u č.p. 1858 se začíná obestavovat a okolo ní v letech 1993 – 1998 vyroste restaurace Rotunda. Původní studna dodnes stojí, když v Rotundě jdete na záchod, můžete se o ni dokonce opřít (místní to občas i dělají). Je uprostřed chodby, což vysvětluje tvar i název podniku, viz foto:

Záchody se nacházejí napravo od studny, ta tvoří onu kulatou (levou) vnitřní stěnu chodby. Zdroj: darovaná sbírka (paní Cerhová)
První část Rotundy je hotová a otevřená, druhá část se staví. Foto je z roku 1997, v pozadí již kulminuje stoletá voda. Zdroj: darovaná sbírka (paní Cerhová)

V roce 1997 kulminuje stoletá voda, naštěstí se nevylije, přesto vzbudí pozornost obyvatel, kterým se doporučuje přeparkovat auta (podle pamětníka).

Vylité koryto Labe a přihlížející davy. Napravo se nachází ještě nezateplený blok 3 (č. p. 1822), to se také brzy změní. Na snímku je plot, že by staveniště? Zdroj: darovaná sbírka (paní Cerhová)

Druhá změna na sídlišti už je větší, staví se nový dům. Jde konkrétně o dům č. p. 2712, kde dnes sídlí obchod Kutil. Harmonogram výstavby neznáme, předpokládáme ale, že výstavba začala právě okolo povodní v roce 1997 a trvala cca dva roky.

Stavba se nedotýká ani velkého parkoviště, ani plastiky Mír a jejího parčíku. Toto je tedy její původní podoba i prostor. Zdroj: soukromý archiv (paní K.)

Třetí, největší změna, se setkává se smíšenými pocity místních a nešťastnými okolnostmi ohledně stavby. Ptáte se, o co se jedná? O Poseidon.

Architektura 90. let je věhlasná svým protikladem k architektuře socialistické. Zatímco socialistická architektura tvořila promyšlené ladící celky uceleného barevného schématu s důrazem na přirozenost materiálů, z kterých byla tvořena, 90. léta a s nimi související postmoderní sloh představují vesměs originální celky různých tvarů a barev. Pokud takovou architekturu zasadíte do sídliště ze 70. let, bude tam jako pěst na oko. A to se přesně stalo.

Problém s tímto konkrétním projektem tkví v tom, že nebylo kde jinde jej postavit, než v prostoru velkého parkoviště, které se dalo obětovat a nahradit. Ideální by bylo jej posadit do prostor TMS, aby nenarušoval první etapu sídliště, ovšem TMS, ačkoliv již opuštěná, ještě stála. Současné umístění bylo tak nejlepší řešení, které ale tak jako tak pozměnilo dispozice a vizuál sídliště, které je vystavěné na myšlence vzdušných nestísněných ploch (o tom více v části koncepce – ještě není hotová).

Před výstavbou se údajně dělala informační kampaň o připravovaných domech. Dle místního pamětníka bylo lidem řečeno, že se bude jednat o 9podlažní zástavbu, což údajně nikomu moc nevadilo, protože okolní paneláky mají 12 – 13 pater. Nemilé překvapení prý bylo, když se domy začaly realizovat. K devíti podlažím se přidala dvě podlaží podstavce a částečně vystupující podzemní parkování. Ikonické velké parkoviště, v zimních měsících využívané také jako hokejová a bruslící plocha, bylo zrušeno a nahrazeno příčným parkováním podél ulice + bylo vystavěno velké parkoviště před ZŠ. Parkoviště v boční paralelní ulici bylo rozšířeno směrem k č. p. 1822 o pár míst navíc. Tyto úpravy jsou také často mezi místními rozporovány, jelikož nové velké parkoviště před školou je daleko od č. p. 1822–1828 a 1835–1858, která velké parkoviště využívala. Domům tak zůstaly k dispozici pouze menší kapacity kolmo k cestě a v příjezdových cestách.

Další aspekt tohoto projektu, na který se názory místních rozchází, je financování a průběh výstavby. Poseidon kvůli své poloze blízko řeky vyžadoval ke kolaudaci postavení protipovodňového valu. Část tohoto valu tvoří zvýšené základy/garáže přímo pod domy, zbytek pak návrší podél řeky až k mostu. V průběhu stavby však došly projektu peníze, proto aby došlo ke kolaudaci, převzalo dle slov dr. Šebka financování město, které mělo zájem o místní byty (pro upřesnění, pan dr. Šebek je významný pardubický historik a místní obyvatel). Val údajně nebyl navršen řádně, má mu scházet pevný základ. Pokud to tak skutečně je, je to pouze udusaná hlína, která se s velkou povodní protrhne.

Kvůli problémům s financováním také nikdy nebyla dokončena lávka do Polabin, která byla součástí projektu a na kterou je v prostoru příprava (rozšířený prostor, kde se nachází plastika boha Poseidona).

K Poseidonu nemáme téměř žádné podklady, takže tyto informace pouze přenášíme dál a nekomentujeme je. Tři náhodně vybraní místní obyvatelé pamětníci tento příběh vypráví stejně, proto nám přišel dostatečně důvěryhodný a své místo v historii sídliště jistě má.

Velmi chvalihodné je však přesunutí plastiky Mír do dnešní lokality za točnu namísto odstranění. Sice přišla o svůj parčík, ale i tak se jedná o počin v 90. letech spíše výjimečný, tím spíše, když podtext plastiky může být vnímán jako ideologický.

Stavba č. p. 2740, v pozadí stále ještě původní blok 10 a čerstvě dokončená Rotunda. Zdroj: soukromý archiv (paní K.)
Konstrukčně se jedná o kombinaci železobetonového skeletu a stěnového systému. Zdroj: soukromý archiv
Příčky a obvodový plášť jsou z cihel. Okna jsou již od výstavby plastová. Zdroj: soukromý archiv
Fasáda byla následně omítnuta a natřena. Domy tedy nejsou zateplené. Nabízejí širokou škálu dispozic bytů, mnohé z nich jsou velmi velkorysé. Zdroj: soukromý archiv

Čtvrtá změna na přelomu tisíciletí se týká domů, které tou dobou vlastnilo město. Po celých Pardubicích v letech 1999 – 2001 probíhala vlna zateplování. Na sídlišti Palackého sever se to týkalo domů (seřazeno časově podle zateplení) č. p. 1857, 1822, 1835 a 1885. Zateplení domů typu HK (všechny zmíněné kromě č. p. 1885) se drželo jednoho vzoru, což je chvalihodné. Co už ale není na pochvalu, je fasádní řešení, použitá barevnost a následná údržba.

Celostátní trend v zateplování se většinou neřídí původním řešením domu, a to jak barevností, tak alespoň hloubkovým členěním u parapetních domů (což tyto jsou). Použití umělých barev, jako jsou odstíny meruňkové a růžové, působí kýčovitějším dojmem, než původní kamenná fasáda s jasným systémem barevných prvků. Následná údržba fasády pak vesměs neexistuje. Tyto prvotní technologie zateplených fasád nejsou zrovna stálé, proto rychle blednou a jsou citlivé na nánosy řas, což je v případě Závodu míru, které se nachází těsně u řeky, věc, se kterou se mělo počítat. Nejvíce je tento nedostatek údržby vidět na č. p. 1835, které je dodnes v majetku města a z meruňky se stala plesnivá zelená. Naopak č. p. 1822 po privatizaci tuto stejnou fasádu obnovilo, což zlepšilo celkový vizuál domu. Ovšem zateplení nemusí být jen kýčovité a křiklavé, existují i příkladné výjimky, jako je třeba blok 1a.

Vlevo blok 1a, ačkoliv v jiné barvě, stále i po zateplení dodržuje architektonické znaky soustavy HK (parapetní členění, přiznaná přírodní barva povrchu, nadatiková římsa). To samé bohužel nelze říci ani o jednom zatepleném domě na nábřeží Závodu míru, kde kromě říms na některých domech není dodrženo absolutně nic. Někde je meruňkový přehoz, jinde abstrakce nijak nesouvisející s původní architekturou. Co dům, to jiná omalovánka, místo vzájemně fungujícího systému pouze barevný šum. Určitou barevnou filozofii tak dnes drží pouze Poseidon.

Poslední změnou, pro změnu opět vítanou, bylo vyzdění původních podloubí a zřízení další občanské vybavenosti (Autodíly, později Veselá večerka a lékárna U labutě, později masáže). Oba původní skelety soustavy MS71 dodnes stojí, ačkoliv to tak nemusí působit. Ze sídliště se tak ještě nic nezbouralo.

2002 – 2024

Regenerace a další projekty

Následující léta se nesla v duchu udržování a rekonstrukcí, jelikož sídliště začalo stárnout. Vyměnilo se vybavení hřišť (původní vzhled opět najdete v sekci koncepce – ještě není hotová) a začaly se plánovat revitalizace. Návrhů bylo několik, žádný však nebyl realizován úplně. Předchozí návrh, z nějž je realizována jihozápadní část Závodu míru a dvůr bloků 1 a 2, nebyl příliš citlivý k původní koncepci, navíc jej navrhl ateliér ADAM PRVNÍ, který stojí za projektem Poseidon. Městský obvod měl s tímto ateliérem neshody, proto byla vypracována nová studie. Tato nová, aktuálně platná studie revitalizace, na které jsme měli tu čest se také podílet jako konzultanti, na svou realizaci teprve čeká (studia Taktiky, ARKYTEK a CCEA MOBA). Oproti té předchozí dodržuje koncepci původního projektu mnohem lépe (převážně zachovává tvar a sektorizaci dětských hřišť).

Co se zateplení domů týče, tak v roce 2006 byl zateplen blok 2 (K Polabinám), o pár let později i blok 1 (Palackého 1947 – 1949), v letech 2009 – 2015 byly zatepleny domy č. p. 1883 a 1886. Domy č. p. 1884 a 1888 mají zateplené pouze meziokenní panely, působí tak stále relativně původním dojmem. Č. p. 1888 je opraveno decentněji, protože ponechalo zapuštění meziokenních panelů. V roce 2024 prošlo také výměnou původních výtahů Transporta a instalací fotovoltaiky na střechu. Nejnovější přírůstky do stylu abstraktních nečleněných kvádrů jsou č. p. 1823 a 1828, zateplené v letech 2023 a 2024. V roce 2025 čeká zateplení také dům č. p. 1856, u něj však bude po fasádní stránce až na absenci spar ponechán status quo. V létě 2024 začala výměna zateplení a oken na lodžiích č. p. 1835, hotovo bude na jaře 2025.

Ptáte se, proč se návrhy zateplení občas tak diametrálně liší a proč jsme k mnohým velmi kritičtí? Vážíme si totiž původní myšlenky architekta a filozofie dané konstrukční soustavy/objektu. Zateplení samo o sobě není špatná věc, postupně se stává nutností, je ale potřeba brát ohled na stávající architektonické hodnoty daných domů. Samotný fasádní návrh už je věc projektanta, takže je to o lidech. Některé firmy produkují decentní řešení, ovšem na druhé straně spektra, v takovém zateplovacím mainstreamu, kde se zarovnávají fasády do roviny a používají křiklavé odstíny, operuje mnohem více firem. Je to spektrum velmi široké a na Palackého sever je to znát. Najdeme zde decentní řešení i řešení taková, která vizuál sídliště svou chaotickou nesouvislostí a abstraktem posouvají spíše k horšímu. Je to ovšem celostátní trend, není to výsada pouze Palackého sever. Ta nejdivočejší řešení jsou dnes již naštěstí historie, tento trend pomalu začíná ustupovat, ale zvýšení povědomí o této problematice je jistě na místě. Paneláky jsou domy jako každé jiné, tak proč se k nim v tomto ohledu chovat podřadně. Tento postsocialistický individualismus, kdy každého zajímá jen jejich dům a na celkový vzhled veřejného prostoru už nehledí, architektuře škodí. Totální unifikace není správná, totální fasádní chaos také ne. V některých městech, např. v Praze, toto reguluje útvar hlavního architekta nebo odbor památkové péče, v Pardubicích, stejně jako v Ostravě, je toto vesměs bez větší regulace.

Zatím posledním přírůstkem na sídlišti je projekt Byty Prokopka, který se paradoxně nachází na bývalém pozemku bývalého pivovaru, nikoli TMS (Prokopky). Ta jako taková byla zbourána v letech 2011 – 2012 a její pozemek na novou zástavbu teprve čeká. V místě Bytů Prokopka byla ve studii z roku 1980 zamýšlena ona třetí, zrcadlová školka.

Konstrukčně se jedná o železobetonový skelet se zděnými stěnovými prvky. Součástí je parkovací dům, přístupný pouze rezidentům těchto dvou domů. Zdroj: FB Byty Prokopka

BUDOUCNOST

Co dál?

K létu 2024 začínají stavební práce na obchodní galerii Pernerka v místech bývalého lihovaru a autobusového nádraží. Tím přibude další významný objekt občanské vybavenosti ve spádu obyvatel sídliště.

Vizualizace Galerie Pernerky směrem od Závodu míru. Zdroj: https://www.galeriepardubice.cz/

K úplnosti celku tedy zbývá zastavět prostor bývalé TMS a pokud bude zbourán pivovar, tak i tam. Kdo se toho ujme a jak to bude vypadat, to stále ještě není jasné. Velkorysý projekt pro pozemek TMS měla ČSOB, tento však dle interních informací nedopadne. Palackého sever by onu slibovanou druhou etapu potřebovalo jako sůl. Ačkoliv byla v roce 2006 zavedena silniční spojka mezi ulicemi Závodu míru a Sukova, propojující sídliště přímo s Masarykovým náměstím, určitá přiškrcenost je zde stále patrná.

Na sídlišti dodnes chybí mnohá občanská vybavenost, kterou kompenzuje Palác Pardubice, ovšem ten je pouze v dochozím spádu, nikoliv přímo na sídlišti. Pernerka toto vykompenzuje z druhé strany, spolu se znovuotevřením bývalé Hypernovy, ovšem propojení Závodu míru s Palackého ulicí a převážně otevření dvora bloků 1 a 2 je stále žádoucí. Sídlišti chybí větší odpočinková zóna/park a parkovací místa.

Sídliště je navíc již z doby realizace vybaveno vícero přípravami na propojení druhé etapy s tou první. Jedná se o slepé odbočky z ulic Palackého, K Polabinám a Závodu míru. Nejvíce viditelná je ta v ulici K Polabinám, která je zakončena torzem východní brány TMS. Než postoupí revitalizace na Závodu míru, bystřejší z vás si mohou všimnout, že v boční ulici u odbočky směrem k č. p. 1835 pokračují krajní desky vozovky rovně namísto do zatáčky. To je právě ta příprava na protažení vozovky do části druhé etapy.

Příprava propojení s druhou etapou z nábřeží Závodu míru. Je zde vidět ohraničení původního asfaltu i rovně pokračujících krajních desek na pravé straně. Parkovací místa v tomto místě původně nebyla, to je právě jedna z kompenzací za Poseidon. Zdroj: Mapy.cz a ČÚZK
Příprava propojení s druhou etapou z ulice K Polabinám. Cesta k východní bráně ponechává šířku i po odbočce k bráně, včetně obrubníku a sloupů veřejného osvětlení. Zdroj: Mapy.cz a ČÚZK

Doufejme tedy, že se v dohledné době najde investor, který onu druhou etapu zrealizuje a že bude v architektonickém souladu se stávajícím dopravním řešením a zástavbou. Současná studie revitalizace Palackého sever s výstavbou druhé etapy rovněž počítá.

Použité zdroje:

[1] Pod Ptákem. Online. In: Parpedie. Dostupné z: http://www.parpedie.cz/cti-zaznam.php?id=Pod_ptakem. [cit. 2024-07-19].

[2] ARKYTEK; CCEA MOBA a TAKTIKY. Studie Regenerace sídliště nábřeží Závodu míru. Online. 2023. Dostupné z: https://pardubice.eu/data/files/3c/1ec/4f79a30b17314bc0e3e81c96f094d4b3011/pardubice-zavodu-miru-tz-230222-nahled.pdf. [cit. 2024-07-19].

[3] Zimní stavbařské variace. Pochodeň. Orgán východočeského KV KSČ. 1976, 65(31), 1-2. ISSN 1801-285X.

[4] František Příborský, osobní konzultace, Pardubice, 17. 9. 2021.

[5] Nábřeží Závodu míru. Online. In: Parpedie. Dostupné z: http://www.parpedie.cz/cti-zaznam.php?id=Nabrezi_zavodu_miru[cit. 2024-07-21].

[6] Povodně. Online. In: Parpedie. Dostupné z: http://www.parpedie.cz/cti-zaznam.php?id=Povodne [cit. 2024-08-19].

[7] Mateřská škola. Online. In: Parpedie. Dostupné z: http://www.parpedie.cz/cti-zaznam.php?id=Materska_skola&rozc=v%9Ae. [cit. 2024-07-21].

[8] Umírali lidé, praskaly výlohy. Od neštěstí v Semtíně uplynulo 30 let. Online. In: iDNES.cz. Dostupné z: https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/vybuch-semtin-vyroci.A140529_2068977_pardubice-zpravy_mt [cit. 2024-08-19].

[9] O klubu. Online. In: TJ BMX Pardubice. Dostupné z: https://www.bmxpardubice.cz/o-klubu. [cit. 2024-07-21].