Tento článek pojednává o panelovém bytovém domu na sídlišti Polabiny. Komplexní technický rozbor je doplněn o historické informace, fotografie, půdorysy a zajímavosti. Některé informace ještě nejsou vybádané (jsou v článku označené otazníkem), a tak je prosím berte s rezervou. Budeme každopádně rádi za doplnění jakékoliv nepřesnosti/chybějící informace.
Tento článek může být prospěšný jak pro obyvatele domu, tak pro širokou veřejnost.
Základní informace:
Konstrukční soustava: HK-65
Sekce: řadová
Počet sekcí: 4
Dilatační celky: 2
Projekt: 1967 (?)
Projektové označení: blok 226
Realizace: 1968-1969
Počet N.P.: 9
Původní výtahy: Transporta TOV320 (výrobce Kovopodnik MP ONV Pardubice)
Bytová jádra: B3-MV/AA, B3-MV/BC
Rejstřík – kliknutím na záložku se přesměrujete na rozbor
Dům s adresou Okrajová 294-297 je v projektech označován jako blok 226. V původním projektu z listopadu 1963 je tento objekt označen jako nepodsklepený čtyřposchoďový dům T08B ze sekcí 401 se 32 byty.
V originálním zápisu zní zmínka o bloku takto:
V roce 1963 se totiž rozhodlo, že se do Polabin kromě již zajeté soustavy HK promíchá vzhledově i konstrukčně nová, velmi podobná panelová soustava T08B, vyvíjená v Praze. Přechod na tyto typy měl proběhnout na přelomu let 1966 a 1967 z důvodu plánovaného konce výroby HK-60. Typ T08B byl ale nákladný na realizaci a výrobu, a proto bylo HK upraveno tak, aby se konstrukčně i vzhledově T08B přiblížilo. Vznikl typ HK-65, ze které je blok 226 postaven.
Vraťme se ale zpět k T08B. Jak by vůbec blok 226 vypadal, kdyby byl postaven podle původního projektu? Podařilo se nám po republice dohledat pár kusů sekcí 401. Následující objekt se nachází v Hořovicích, jediným rozdílem je počet vchodů (3 místo 4) a podzemní garáže, které blok 226 mít neměl.
Později (nejspíše v roce 1967) byla vyprojektována projektová dokumentace k bloku 226. Ta už samozřejmě odpovídá skutečnému stavu, dům je tedy sestaven z řadových sekcí soustavy HK-65. Výstavba začala v březnu 1968 výkopem pro základovou desku. Blokování (pokládka panelů) začalo zhruba v květnu a skončilo přibližně na podzim téhož roku. Celý dům byl dokončen na přelomu jara a léta 1969.
Na závěr první kapitoly si ukážeme ještě pár snímků tohoto domu, které byly pořízeny v období let 1969-2000. Některé další snímky z tohoto období se nachází hlouběji v rozboru.
Objekt je postaven v konstrukční soustavě HK-65. Jedná se o základní typovou řadovou sekci, tzn. sekci, ze které se vycházelo pro různé úpravy (např. bloky 312 a 313 v Polabinách III).
Rozpon jednoho modulu je 6,25m. Nosné stěnové panely jsou dutinové, silné 25cm a vysoké 257cm. Vylehčovací dutiny mají průměr 190mm. Stropní panely mají výšku 25cm (+ 5cm vyrovnávací zálivky) a jsou položené přes celou délku rozponu. Více detailnějších informací o konstrukci lze nalézt na ČKAIT (odkaz na konci stránky v citacích), jednou bude také u nás na webu v rámci komplexního rozboru soustavy HK.
Schodiště je jednoramenné, uložené na podestové panely. Dílec byl vyráběn jako jeden celý kus.
Fasáda na tomto domě je z jemné štěrkové drti. Nutno podotknout, že nezateplená zbývá už jen poslední sekce. Trošku se obávám momentu, kdy ten okamžik nastane. Už teď je celý blok jeden velký kočkopes.
První zateplení proběhlo v roce 1999, a to vchodů 294 a 295. Druhé zateplení v roce 2016, pouze vchodu 296.
Řešení předsazených balkonů bylo převzato z HK-60. Každá balkonová deska má svoje 4 ocelové trubky, které jsou vloženy do stropního panelu a zabetonovány. Bohužel, v některých případech jsou tyto balkony v havarijním stavu a je potřeba provést sanaci, případně kompletní výměnu. To ale na první pohled v případě tohoto domu nehrozí. Zajímavostí je, že tento blok jako jeden z posledních v Polabinách používá právě tyto balkony namísto lodžií. Ty skončily v roce 1970 v Polabinách III. Toto řešení se totiž přestalo k roku 1971 používat, neboť tyto balkonové desky + speciálně upravené panely byly vyřazeny z tzv. katalogu panelů. Místo nich se začaly masivně používat 120cm hluboké lodžie.
Původní okna se na domě ve chvíli, kdy je psán tento článek, stále nachází (12/2023). Původní okna byla dřevěná a nebyla v ose otočná, protože jde ještě o starý typ dřevěných oken, která se pouze otevírala v pantech, tzn. na kraji okna. Na chodbě u výtahu šlo o jednoduché složení tří stejných okenních sestav za sebou. Na zadní straně domu se jednalo o klasickou sestavu oken a balkonových dveří, která je pro HK-65 typická.
Původní vstupy jsou již po výměně. Jednalo se ale o univerzální vstupní portály, které stále lze nalézt původně hlavně u soustav T08B. Šlo o kombinaci čtyř okenních panelů, vstupních dveří s malým nadsvětlíkem a plechovou částí se zvonkovým tablem. To všechno bylo usazeno v ocelovém rámu, který byl mírně zapuštěn dovnitř domu. Portály se měnily v letech 2012 u vchodu 296 a v roce 2018 u zbylých tří vchodů.
Když se přesuneme dovnitř, můžeme si všimnout, že společné prostory působí v tomto bloku vzdušně a prostorně. Hodně tomu přidávají prosvětlené chodby, kde (narozdíl od některých jiných domů) je zachováno členění oken. Například u sousedního bloku 227 bylo toto chodbové okno zmenšeno pouze na jedno malé okno, na chodbách je tedy tma.
V přízemí se dostaneme do sklepů a technických/vybavenostních místností. Na běžném podlaží se nachází 3 byty, o těch je podrobnější popis o něco níže. Vedle jednoramenného schodiště je výtahová šachta, která je sestavená z 15cm silných panelů.
Bytové dispozice v tomto domě jsou pro řadová HK typické, tedy 3+1 a 1+kk. V domě je celkem 64 bytů 3+1 a 32 bytů 1+kk. Dohromady je v domě 96 bytů. Na patře jsou 3 byty, dvakrát 3+1 a jednou 1+kk.
Velikosti a místnosti bytů jsou následující:
Uvnitř domu ještě na chvíli zůstaneme. U výtahů v tomto bloku mám hodně otazníků, pojďme ale popořadě. Původní výtahy zde byly TOV320, tedy trakční osobní výtahy s nosností 320kg. Všechny výtahy v domě jsou již vyměněny, ale v jedné sekci zůstaly původní šachetní dveře. Na nich je štítek od podniku Kovopodnik MP ONV Pardubice. Znamená to, že výtah nebyl od Transporty? Bohužel, nedostal jsem se ještě k žádným bližším informacím a ani k tomu, abych zjistil, jaké výtahové kabiny zde jezdily. Předpokládám ale, že šlo o klasické dřevěné, v jednom rohu zkosené kabiny. Mohlo jít ale i o kabiny z plechových panelů. Až tuto informaci vybádáme, rozhodně přidáme více info!
Na poslední textovou kapitolu se přesuneme zase ven z domu. Jak vůbec vypadlo dříve jeho okolí a změnilo se od výstavby něco?
Když byl panelák na jaře 1969 zkolaudován, chodilo se do něj zásadně přes bláto. Silnice se totiž začala stavět až v létě 1969. Okolí domu bylo jedno velké staveniště, všude byly návozy hlíny, štěrku a písku.
Hřiště ve vnitrobloku bylo vystavěno zhruba v roce 1970. Nacházelo se na něm spousta prolézaček, které byly pro tu dobu typické. Následně bylo hřiště společně s celým vnitroblokem v roce 2000 rekonstruováno. Z původního zbylo pouze pískoviště, které má na sobě dřevěné obklady.
Jakmile bylo parkoviště s chodníky dokončeno, začalo se pracovat na sadových úpravách. Například před každým vchodem byly lehce vyvýšené záhony s květinami. Do dnešních dnů zůstal na svém místě už jen jeden záhon.
Nebyl by to prostor před domem, kdyby tam nebyly sušáky na prádlo a klepadla na koberce. V tomto případě sušáky stále existují, ačkoliv v trošku menším počtu než původně.
První sušáky najdeme na konci ulice, naproti vchodu 294. Sušáků zde bylo celkem osm, konkrétně dvě řady po čtyřech kusech. Dva z nich zmizely v roce 2000, když se rekonstruovalo hřiště a zároveň s ním se budoval chodník ke vchodu 294. Další sušáky postupně mizely od roku 2015, v prosinci 2023 zbyly pouze dva.
Druhé sušáky jsou na opačném konci domu, mezi vchodem 296 a druhým domem 298-299. Ty ale zřejmě nejsou původní (z roku 1969), protože na starých snímcích zkrátka nejsou. Na fotkách z roku 1998 už sušáky ale jsou. Objevily se tedy někdy v 80. či 90. letech. Sušáky jsou zde 3 a zdají se být v původním stavu.
Klepadla na koberce se zde také nacházela. První z nich je poměrně vzhledově atypické. Najdeme ho hned vedle ohrádky na kontejnery u křižovatky s ulicí Sluneční.
Druhé klepadlo se nacházelo na opačném konci domu a bylo společné pro bloky 226 a 227. Umístění bylo vedle dnes již zaniklé ohrádky na kontejnery.
Parkoviště před domem, vystavěné v roce 1969, na svou dobu plně dostačovalo. To se změnilo v 90. letech, kdy začaly ve velkém přibývat automobily. Parkoviště má dodnes svůj původní tvar – bylo pouze doasfaltováno jeho zvláštní zkosení, aby se zvýšila kapacita parkovacích míst. V roce 2014 se celé parkoviště včetně vozovky přeasfaltovalo, byly také opraveny chodníky ke vchodům. Na rok 2024 se plánuje kompletní rekonstrukce, zrušení sušáků, přestavba hřiště a vybudování nových parkovacích míst. Proto jsem celou lokalitu ještě pořádně zdokumentoval.
Stejně jako pro každý jiný objekt v Polabinách, tak i pro tento vytváříme virtuální 3D model. Jejich výroba je poměrně časově náročná, navíc bez stavebních výkresů se modely dělají těžko. Pokud nás tedy někdy uvidíte běhat s metrem a foťákem kolem domu, neděste se – pouze měříme velikosti.
Samotný model bude v budoucnu k dispozici k prohlídce na platformě Sketchfab. Do té doby přinášíme alespoň rendery z rozpracovaného modelu.
Zdroje:
[1] – Státní okresní archiv Pardubice; Městský národní výbor Pardubice, (1902) 1954 – 1990 (1996) (NAD 1151); inv. č. 1709; sign. pův. 326/4; ukl. j. 888; Úvodní projekt sídliště Polabiny
[2] – Mapy.cz
[3] – Státní okresní archiv Pardubice; Sbírka fotografií a negativů, [1889] – [2000] (NAD 1303)
[4] – SOA Hradec Králové, fond: Pozemní stavby Pardubice
[5] – Archiv Panelové mládeže
[6] – Profesis ČKAIT. Online. Dostupné z: https://profesis.ckait.cz/r-1-7-1/#2-2. [cit. 2023-12-07].
[7] – Google Street View
[8] – Archiv zadávacích řízení města Pardubic
[9] – LMS ČÚZK
[10] – USGS EarthExplorer
Budeme rádi, když se nám ozvete. Většinu výzkumu děláme “na vlastní pěst”, takže jsme velmi omezení, co se zdrojů a materiálů týče.
To se týká i projektových dokumentací pro tvorbu 3D modelů a pro rozbory soustav.